Bílá podkladová barva pro magnetické zkoušky
Magnetická zkouška práškovou metodou slouží ke zjišťování převážně podélných povrchových vad (trhlin) materiálu. Zkoušet je možno feromagnetické materiály. Při této zkoušce musí být obrobek na zkoušeném místě nejprve zmagnetizován (např. ručním magnetem). K optimálnímu znázornění vady dochází tehdy, jestliže magnetické pole prostupuje kolmo na vadu materiálu. Jsou-li zvláště na povrchu materiálu diskontinuity, je na těchto místech porušeno magnetické pole. Nanášení magnetického prášku má za následek, že se na těchto vadách magnetického pole kumulují částice prášku, aby toto porušení překlenuly. Rozpoznatelnost vadných míst je velmi podstatně závislá na kontrastu částic magnetického prášku vůči ploše materiálu. Při zkoušce za denního světla je tento kontrast docílen nanesením podkladové kontrastní barvy (většinou bílé), při fluorescenční zkoušce fluoreskujícími částečkami magnetického prášku pod ultrafialovým světlem.
Jako zkušební prostředky jsou k dispozici barevné nebo fluorescenční magnetické prášky. Fluorescenční magnetické prášky mají větší citlivost. Kromě toho je třeba rozlišovat mezi mokrou zkouškou (nosné medium voda nebo olej) a suchou zkouškou. Možnost prokázat vadu materiálu je při mokré zkoušce podstatně větší.
Na zkoušené místo je naprášen magnetický prášek, nebo je zkoušený díl ponořen do nádoby ve které proudí vzduchem zvířený magnetický prášek. Tato suchá zkouška se doporučuje hlavně tam, kde je nutné se vyvarovat smáčení povrchu materiálu, nebo při zkoušce horkých dílů.
Magnetický prášek, kterým je zkoušený úsek omyt, je v nosné kapalině suspendován. Díky tomu se mohou při zkoušce použít magnetické prášky s menší velikostí zrna než při suché zkoušce a v důsledku toho je možno zjistit jemnější vady materiálu.
